Pro některé je to samozřejmost, jiní se to musí učit. Chápu, že ne každý má hluboký vztah pro naší planetu, zvířata a rostliny … ráda bych se s vámi podělila o svůj pohled na věc. Není to poprvé, co tohle téma otevírám, ale jak se říká „opakování je matka moudrosti“.
Co vlastně naše planeta, Matka Země, pro nás znamená? Je to náš domov, místo, kde žijeme, rosteme, umíráme. Bez ní bychom neexistovali. Během miliard let se naše planeta vyvíjela, aby mohl vzniknout první živý organismus. Ale až do takové minulosti jsem zacházet nechtěla. Ale chápete, co se tím snažím říct, ne?
Jsem velký snílek, ale zároveň jsem i velká realistka, která si uvědomuje, že někteří lidé jsou schopni přehlížet důležitost udržitelnosti ve prospěch své chamtivosti. Někteří lidé ignorují důsledky svých činů a nezajímá je, koho tím postihují: „Pche, mě už se ty dopady nedotknou“. Tento přístup je krátkozraký a sobecký. Znečišťují nám náš společný domov a na první pohled se může zdát, že s tím nemůžeme nic dělat. Ano, nemůžeme! Nemůžeme je přimět, aby přemýšleli jinak. Ale můžeme přispět ke změně u sebe.
Změna začíná tím, že začneme přemýšlet jinak – dlouhodobě, empaticky, smysluplně. Co můžu udělat ve svém životě jinak, lépe … lépe pro planetu a tím i ke svému vlastnímu prospěchu. Co můžu změnit? Otázky jsou semínko změny, která vyklíčí a vyroste v krásnou květinu. Květina, aby mohla růst potřebuje vláhu a živiny a tím mohou být naše malé kroky směřující k udržitelnosti.
A jaké konkrétní kroky to mohou být? Třídit odpad, vypínat vodu, když si čistím zuby, sprchovat se kratší dobu, používat vlastní sáčky na pečivo nebo zeleninu, sbírat odpadky v přírodě, snížit spotřebu masa, nakupovat lokální potraviny nebo nakupovat v bezobalových obchodech.
„Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“
Představme si to obrazně. Každý z nás (no možná ne každý) si s láskou tvoříme krásný, útulný domov. Místo, kde žijeme a kde se chceme cítit příjemně a bezpečně. A najednou v tomhle krásným domově začneš tvořit obrovský bordel – všude budou ležet odpadky, chemikálie, mrtvá zvířata, výkaly. A ty víš, že v tom musíš žít. Jak se v tom cítíš? Žije se ti v tom dobře? Samozřejmě, že ne. Je to nechutný. Tohle je globální realita, kterou často ignorujeme, abychom si udrželi falešný pocit, že nás se to netýká, že je to daleko o nás. Omyl! To se týká nás všech včetně budoucích generací.
Nemysli si, že jsem nějaká praštěná aktivista. Existují mnohem vášnivější bojovníci za udržitelnost. Patřím však mezi ty, kterým není lhostejný stav světa kolem nás. Chci ostatním ukázat, že máme volbu – volbu jednat jinak.
Jsem přesvědčena o tom, že toto je i důvod, proč jsem si do života přitáhla jesmonite. Začali mi vadit ty tuny plastu kolem. Ty jednotvárné, tuctové a šedivé výrobky, kterými se obklopujeme a zamořujeme prostor kolem sebe. Mým cílem a vášní je přispívat k lepšímu životu … ke zdravé planetě, která je naším domovem. A přeji si tuto touhu probudit v každém z vás.
Je na čase jednat. Už teď je pozdě! Vím, že tohle slyšet nikdo nechce, ale co je lepší? Ignorovat realitu a žít v iluzi, nebo přijmout zodpovědnost za své činy a jednat ve prospěch naší planety? Bééééé je správně.
Rozhodnutí leží na nás. Každý máme možnost volby. Svobodná rozhodnutí jsou symbolem zodpovědnosti. Moje volba je jasná. A jaká je ta tvoje?