⭕️ Království NULA

Život? Občas připomíná výcvikový tábor s absencí trenéra a přebytkem nečekaných testů. A tak jednoho ne úplně slunečného dne přišel game changer. Bez varování, bez pozvánky. Prostě BUM – a Johanka stála na prahu úplně nového království. Takového, o kterém si doteď myslela, že neexistuje.

Bez lásky. Bez naděje. Bez peněz. Bez snů. Jen s bolestí, nasráním a prázdnotou, která by se dala loupat.

Tohle království je dostupné pro každého, kdo ztratí skoro všechno – přátele, představy, směr, smysl. A vstupenka? Není zadarmo. Jen pro ty, co mají koule.

Uvnitř to vypadalo jako po apokalypse emocí. Ticho. Hnus. Smrad prázdnoty a potlačených vzpomínek. Nikdo, nic. Jen Johanka, její emoční tsunami… a Bůh přítomnosti. Lehký, syrový, zatraceně přítomný.

Prostor nula ⭕️ 
Prostor, který se dotýkal tajemství, které mělo být zapomenuto. Tady se nehraje na pozlátko. Tady si hledíš do očí a nemáš kam uhnout. Johanka ten pohled nenáviděla. Bolel. Ale věděla proč.

Tíha? Nesnesitelná. Chtělo se jí zdrhnout, zvracet, zmizet z vlastního těla. Ale neutekla. Zůstala. A když přišel blackout bez konce, kdy nesvítilo ani „světýlko na konci tunelu“, byla v pokušení to vzdát. Udělat krok dolů. Zmizet. Zapomenout … navždy.

Neudělala to. Neskočila. A jestli byla srab? No a co. Někdy je srab ten největší hrdina.

A pak to přišlo. Emoce, které roky čekaly v zákulisí, si vystoupily na pódium. Jedna po druhé. V slzách, v křiku, v tichu. Konečně byly venku.

Stará Johanka? Puf. Konec jedné éry. Vymazáno. Vznikl prostor. Pro novou. Možná tu původní, kterou ztratila cestou, když se naučila zapírat samu sebe.

Nový prostor. Nový příběh. Nová kapitola. Od nuly. Ale se srdcem otevřeným jako čerstvě vykvetlý tulipán.

Jo, pořád má jednu nohu v tom prazvláštním království. Ale už se nebojí. Je zvědavá, odvážná, křehká a silná zároveň. A hlavně odhodlaná.

Neví přesně, kam kráčí. Ale ví jedno: že tentokrát si tu cestu napíše sama. A že žádná z nich nebude špatně.